Osvětlená vitrína - špetka chemické historie

(nachází se v budově A na chodbě, naproti dveřím A239)

Kolega Vojtěch Kovařík je milovníkem "staré" chemie a během let na VŠCHT  zachránil mnoho pokladů. Část z nich krásně uspořádal v osvětlené dřevěné vitríně na chodbě ve druhém patře budovy A, naproti dveřím A239.  Ponořte se tedy do dávných časů počátků chemie a nechte se doprovodit textem pana Kovaříka.

Chemie v nějaké formě provázela lidstvo po celou dobu jeho existence.

Formu, v jaké ji známe dnes, začala získávat na přelomu 18 a 19 století, především v Anglii a Německu, výrobou chemicky přesně definovaných látek. Výrobny vznikaly často v dřevěných boudách na krajích měst, později i ve vnitroblocích. Některé zpočátku produkovaly jen jednu či dvě chemikálie. Do tehdejšího sortimentu výrobců patřily také skalice, kamence, žlutá krevní sůl, borax…

Vedle těchto podnikatelů v novém oboru začali vyrábět chemikálie i někteří lékárníci. Typický je příklad Emanuela Mercka. Ve své lékárně U anděla začal nejprve s komerční izolací alkaloidů. Postupně svoje aktivity rozšířil na tovární výrobu širokého spektra anorganických i organických látek. Chemikálie se v lékárnách udržely poměrně dlouho, nakonec i nejstarší lahvička v naší vitrínce je od PhmC Schnurpfeila z roku 1920.

Jako jedno z odvětví se poměrně záhy vynořila chemie analytická. Bylo třeba zjišťovat, zda při výrobě skutečně vznikl žádaný produkt, zároveň se stále zvyšovaly požadavky na čistotu.  Již roku 1839 Justus von Liebig vybudoval první výukovou laboratoř. Ve Skotsku roku 1888 existuje funkce státního analytika. Analytická chemie záhy proniká do řady oblastí života. Do kriminalistiky například vkročila Marshovou zkouškou tehdy módního jedu arzenu.

Zprvu se používaly ryze chemické cesty – suchá a mokrá.

Analýza na suché cestě využívala plamenových zkoušek, při nichž některé prvky charakteristicky zabarvovaly nesvítivý plamen. Pro kovy se využívalo žíhání na dřevěném uhlí a boraxové perličky, které v žáru reagují za vzniku definovaných barevných sloučenin. Mokrá cesta využívala srážení látek z roztoků, případně změny jejich barev určitými činidly. Tato metoda byla nejen přesnější, ale dokázala pokrýt celé spektrum anorganických sloučenin.

S rozvojem techniky se stále více uplatňují přístroje. Přímo naproti vitrínce, na velkoplošném monitoru, pokračuje analytická chemie do století jednadvacátého. Vývoj dnes probíhá směrem k větší instrumentaci a tím i k větší přesnosti. Každé nově dobyté desetinné místo je malým krokem pro chemii, ale velkým skokem pro výzkum i výrobu.

A přístroje s názvy jako NMR, Raman, ASP... jsou dnes běžná kukátka do nitra hmoty. [text Vojtěch Kovařík, foto Dita Egertová]